Brazílie oznámila vytvoření deseti nových původních území, což se shoduje s protesty na klimatickém summitu COP30. Cílem expanze je chránit kulturu a životní prostředí těchto regionů, i když prosazování tohoto rozhodnutí zůstává výzvou. Tento krok znamená odklon od politiky předchozí administrativy a opětovné potvrzení oddanosti právům na půdu za prezidenta Luize Inacio Lula da Silva.
Práva domorodých obyvatel a COP30
Nová jmenování následují podobné kroky Lulovy vlády, která loni uznala jedenáct území. Dinama Tushu z Articulation of Indigenous Peoples of Brazil (APIB) tento krok uvítal s tím, že každé území je „důvodem k oslavě“. Navzdory uznání se domorodé skupiny potýkaly s překážkami při účasti na COP30, přičemž mnoho z nich nezískalo akreditaci, přestože summit hostil rekordní počet domorodých zástupců. Kleber Karipuna z APIB poznamenal, že nejméně 900 domorodých zástupců je nyní na summitu, aby vyjednávali a reprezentovali své komunity.
Bezpečnostní problémy a nesouhlas
Zvýšená přítomnost bezpečnostních sil na COP30, včetně ozbrojených vojáků a policie, vyvolala kritiku od více než 200 skupin pro lidská práva. Tyto skupiny tvrdí, že militarizovaná reakce na protesty přispívá ke globálnímu trendu potlačování disentu a marginalizace obránců půdy a životního prostředí. Demonstranti, včetně domorodých obyvatel, se střetli s bezpečnostními silami a nesli cedule s nápisem „naše lesy nejsou na prodej“.
Dopad na životní prostředí a odlesňování
Podle studie APIB, Amazonského institutu pro výzkum životního prostředí a Domorodého výboru pro změnu klimatu by rozšíření původních území mohlo zabránit až 20 % dodatečného odlesňování a snížit emise uhlíku o 26 % do roku 2030. Nová chráněná území pokrývají stovky tisíc hektarů a obývají je tisíce lidí z různých domorodých skupin, včetně Mura, Tupinamba de Olivenza, Pataxo, Guarani-Caihua, Mundurucu, Pancara a Guarani-Mbia. Jedna oblast se výrazně překrývá s Amazonským národním parkem, životně důležitou součástí deštného pralesa, která reguluje světové klima a ukládá uhlík.
Historický kontext a změny politik
Za předchozí krajně pravicové vlády Jaira Bolsonara byla ochrana domorodých zemí často zanedbávána a těžba na těchto územích byla podporována. Lulova vláda podnikla kroky k odstranění nelegálních těžařů z domorodých území, čímž zvrátila předchozí politiku. Domorodé země v současnosti pokrývají 117,4 milionů hektarů, což je přibližně 13,8 % území Brazílie.
Globální dopady na klima
Amazonský deštný prales je již ohrožen obnoveným odlesňováním, což ohrožuje jeho roli v sekvestraci uhlíku. Expanze původních území je považována za kritický krok v ochraně tohoto životně důležitého ekosystému. Země na COP30 mají za cíl omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak varoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), který říká, že oteplení o 2 °C nebo více by vedlo k vážným dopadům, včetně extrémního horka, stoupající hladiny moří a ohrožení potravinové bezpečnosti.
Uznání původních pozemkových práv není jen změnou domácí politiky; je kritickým prvkem celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti.
